upírka hanah 1 část

29. ledna 2008 v 9:39 | danissko |  pravdivé osudy upírů
Příběh mé upíří nejlepší kamarádky jménem Hanah
Tento příběh popisuje zážitky mé nejlepší kamarádky která je upirkou už od narození a ona se vám tímto příběhem pokusí přibližit jak jeji život zhruba probíhá. Doufám že se vám tento příběh bude líbit!
Ave jsem Hannah narodila jsem se ve vesnici Sighisoara poblíž Transylvánie.....už je to jen jako nějaká zapomenutá pohádka o radostném dětství,plném nevinosti.Vyrůstala jsem na menším panství.Otec,který si na mě velice zakládal mi platil hodiny klavíru,jezdectví,latiny a všeho co se patří na budoucí mladou dámu...mě však tyto věci od mích deseti let vůbec neuspokojovali.Noc co noc jsem slýchala šeptání měsíčního světla...moc jsem tomu nerozuměla ale pokaždé to naplnilo moji duši klidem a silou o které jsem neměla ani potuchy.Noc co noc jsem vycházela z domu a sledovala tu nádhernou mìsíční záři.
Netušila jsem proč mě tolik fascinuje západ slunce a krásy noci až do svých třinácti let..........začal mě děsit každý východ slunce,sebemenší procházky za bílého dne pro mě byly utrpením.Slunce mě pálilo jako nikdy předtím a já jsem pořád netušila proč.Přicházeli mi na mysl další otázky.....proč je mi z jídla najednou tak špatnì a přitom mám děsivý hlad a žízeň.Proč jsem ve dne tak slabá a ospalá a po západu slunce jsem šťastná?.....A hlad byl každou noc silnější.
Pak jednou po západu slunce jsem na chodbě našeho domu potkala sluhu mého otce....sklonil se ke mě a já jsem uslyšela jeho krev,jak tepe,jak protéká jeho tělem......strašně mě to vyděsilo.Utíkala jsem do svého pokoje,zamkla jsem se a snažila se uspořádat své myšlenky.
Den na to jsem šla za svým otcem,chtěla jsem se někomu svěřit s tím co se mi honilo hlavou.Vypadal tak šťastnì když jsem mu to sdělila.Vyprávěl mi že to zná,že je to úplně normální v mém věku a že mi ukáže jak se zbavit hladu.
Další pokračování tohoto příběhu už mám pichystané a zveřejním ho hned jak budu moct!
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama